Shrnutí v bodech
- Záplavy v monzunové sezóně zaplavily přes 1,3 milionu hektarů polí a přinesly zemědělské ztráty 1,23 miliardy dolarů.
- Zemědělství vytváří 23,44 procenta pákistánského HDP a dává práci 37 až 45 procentům pracovní síly.
- Simulace výzkumného ústavu GCISC počítají v sušších oblastech s propadem úrody pšenice o 3,4 až 12,5 procenta.
- Účet za dovoz základních potravin do země dosáhl v hospodářském roce 2025 celkem 8 miliard dolarů.
Hydrologické výkyvy v povodí řeky Indus
Zemědělský systém Pákistánu je závislý na toku řeky Indus a jejích přítocích. Tyto toky plní jak tající himálajské ledovce, tak letní monzunové deště. Změny v cirkulaci vzduchu a vyšší teploty v horských oblastech však vedou k nerovnoměrnému odtoku vody. V monzunovém období roku 2025 voda zaplavila více než 1,3 milionu hektarů orné půdy. V provincii Sindh si stoupající hladiny u přehrad Guddu a Sukkur vyžádaly evakuaci 150 tisíc lidí z bezprostřední blízkosti řeky.
Kromě zatopení polí s rýží, bavlnou a cukrovou třtinou velká voda usmrtila 22 800 hospodářských zvířat. Pro venkovské komunity jde o přímou ztrátu základního majetku. V zemi odvozuje své živobytí z chovu dobytka zhruba osm milionů domácností. Když rodiny přijdou o zvířata i úrodu, často odcházejí do velkých měst, kde následně vzniká tlak na infrastrukturu a hygienické podmínky.
Stagnace produkce pšenice, bavlny a kukuřice
Zemědělství zůstává základním kamenem národního hospodářství. Tvoří 23,44 procenta hrubého domácího produktu a zaměstnává mezi 37 a 45 procenty pracovní síly. Celkový zemědělský sektor sice v období 2025–2026 vykázal statistický růst 2,89 procenta, u hlavních polních plodin se však produkce zvedla pouze o 0,65 procenta. Důvodem byl propad sklizně bavlny a kukuřice v oblastech zasažených teplotním stresem.
Podle modelových simulací ústavu GCISC (Global Change Impact Studies Centre) hrozí v sušších oblastech Pákistánu pokles výnosů pšenice o 3,4 až 12,5 procenta. Pšenice přitom tvoří základní složku potravy většiny obyvatel. Jak uvádí rozbor v pákistánském listu The Friday Times, samotné škody na polích vedou k přímému ohrožení potravinové dostupnosti v chudších provinciích. Globální souvislosti vývoje teplot popsal také přehled stavu klimatu podle BAMS, který mapoval rekordní teplotní anomálie na pevnině i v oceánech.
Nedostatek vody a stavba retenčních nádrží
Po monzunových záplavách často následují měsíce sucha. Říční systém bez dostatečné kapacity nádrží nedokáže přebytečnou srážkovou vodu zachytit pro pozdější využití. Během léta 2026 pákistánský Krizový výbor upozornil na zmenšující se ledovcovou hmotu na severu a na klesající průtoky v závlahových kanálech během vegetačního období.
Odborníci proto prosazují výstavbu menších přehrad a retenčních nádrží v podhůří. Tyto stavby zachycují přívalové srážky a umožňují zavlažování v suchých fázích roku. Současně se rozšiřuje testování geneticky upravených osiv, která lépe snášejí nedostatek vláhy a kratší vegetační dobu. Zavedení těchto plodin naráží na finanční možnosti drobných rolníků, kteří hospodaří na pronajaté půdě bez přístupu k bankovním úvěrům.
Ekonomické dopady na státní rozpočet
Rychlý demografický vývoj násobí potíže se zajištěním potravin. Pákistán má 240 milionů obyvatel a populace přibývá tempem 2,4 procenta ročně. Podle demografických odhadů bude v zemi do roku 2050 žít přibližně 300 milionů lidí. Výpadek domácí produkce nutí vládu nakupovat obilí a další suroviny na mezinárodních trzích.
Ve fiskálním roce 2025 dosáhl účet za dovoz potravin osmi miliard dolarů. Tyto výdaje odčerpávají devizové rezervy centrální banky, které pak chybí při splácení zahraničního dluhu a modernizaci energetické sítě. Pákistánská delegace plánuje otevřít otázku financování adaptačních opatření v zemědělství na jednání COP31, které proběhne v listopadu 2026 v turecké Antalyi. Předchozí konference COP30 v brazilském Belému totiž nepřinesla žádný závazný mechanismus pro kompenzaci ztrát způsobených výkyvy počasí v rozvojových státech.
