Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
Počasí

Trump tlačí na otevření skladů nafty. Velkoobchodní plyn v Evropě přesto zdražuje

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Evropské státy čelí nátlaku Washingtonu na okamžité otevření strategických rezerv ropných produktů. Americká administrativa pohrozila zákazem vývozu pohonných hmot z USA, pokud unijní vlády nepomohou srazit ceny na světových trzích. Francie uvolnila nouzové zásoby nafty již 1. listopadu 2026, velkoobchodní ceny zemního plynu na evropském trhu přesto zamířily k úrovni 95,60 EUR/MWh.

Shrnutí v bodech

  • Francie navrhla uvolnit 100 milionů barelů ropných produktů, z toho 50 milionů barelů nafty z Evropy a 50 milionů barelů ropy ze zásob států IEA.
  • Velkoobchodní cena zemního plynu na burze stoupla v polovině listopadu 2026 na 92,50 až 95,60 EUR/MWh.
  • Referenční cena ropy Brent se v listopadu 2026 pohybuje v rozmezí 93,80 až 96,00 USD za barel.
  • Průměrná velkoobchodní spotová cena elektřiny v Česku dosahuje 17. listopadu 2026 hodnoty 234,5 EUR/MWh (orientačně 5,86 Kč/kWh).

Spory o strategické rezervy

Americký prezident Donald Trump vyvíjí intenzivní tlak na evropské partnery, aby poslali na trh část svých nouzových zásob paliv. Zástupci americké administrativy, včetně obchodního zmocněnce Jamiesona Greera a ministra financí Scotta Bessenta, žádají rychlé kroky k ochlazení cen ropných produktů. Bílý dům spojencům pohrozil možným embargem na export amerických pohonných hmot, pokud k dohodě nedojde.

Krok Paříže popsal server paral.news s odvoláním na vysílání stanice France Culture. Francouzská vláda začala čerpat státní rezervy nafty počátkem listopadu, kdy čelila domácím demonstracím kvůli životním nákladům. Francouzský plán předložený koordinační skupině Evropské unie pro energetiku počítá s uvolněním celkem 100 milionů barelů ropných produktů. Z tohoto objemu má 50 milionů barelů nafty dodat Evropa a 50 milionů barelů ropy uvolní členové Mezinárodní energetické agentury (IEA).

Růst cen plynu a ropy na trzích

Zatímco uvolnění francouzských rezerv vedlo k mírnému zlevnění nafty u tamních čerpacích stanic, celková energetická bilance Evropy zůstává pod tlakem. Trh s plynem se vyvíjí opačným směrem. V polovině listopadu 2026 stoupla velkoobchodní cena plynu s dodáním na následující měsíc na nizozemském uzlu TTF o 6,7 % až 10,3 % do pásma 92,50 až 95,60 EUR/MWh.

Napětí podporuje situace na Blízkém východě, narušení lodních tras v Hormuzském průlivu a prohlášení amerického prezidenta ze začátku listopadu, že Spojené státy nepotřebují dohodu s Íránem. Mezinárodní referenční cena ropy Brent se drží vysoko, mezi 93,80 až 96,00 USD za barel. Na podzim se projevuje také evropská závislost na zámořských dodávkách. Zkapalněný zemní plyn (LNG) z USA tvoří 59 % veškerého dovozu LNG do Evropské unie, což zvyšuje citlivost unijních trhů na politická rozhodnutí ve Washingtonu. Dražší paliva se propisují do ekonomiky. Meziroční inflace v eurozóně dosáhla v září 2026 hodnoty 3,8 %, k čemuž přispělo meziroční zdražení energií o 18,8 %.

Vývoj velkoobchodních cen elektřiny v Česku

Drahý zemní plyn a napětí na palivových trzích přímo ovlivňují také krátkodobé velkoobchodní ceny elektřiny v České republice. Závěrné plynové elektrárny určují cenu v hodinách s vysokou poptávkou a nižší výrobou z obnovitelných zdrojů. Tyto hodnoty vyjadřují stav na velkoobchodním spotovém trhu (denní trh OTE) a nelze je zaměňovat s konečnými cenami, které domácnosti platí na fakturách u svých dodavatelů.

V úterý 17. listopadu 2026 se průměrná spotová cena elektřiny v české obchodní zóně pohybuje na úrovni 234,5 EUR/MWh. Při orientačním kurzu 25 Kč/EUR to odpovídá zhruba 5,86 Kč/kWh. Nejnižší cena dne byla zaznamenána ve 23:45 (152,4 EUR/MWh), nejdražší čtvrthodina nastala ve 14:30 s hodnotou 296,1 EUR/MWh. Výkyvy v posledních dnech byly výrazné. Ještě 10. listopadu vystoupal denní průměr až na 389,1 EUR/MWh (kolem 9,73 Kč/kWh) s maximem 533,8 EUR/MWh. Dlouhodobější trend a srovnání vývoje v čase nabízí redakční analýza cen elektřiny, kde průměr za posledních třicet dní činí 241,0 EUR/MWh.

Rozdílné postoje evropských vlád

V Evropské unii nepanuje na rychlém čerpání rezerv shoda. Jednání velvyslanců EU v Bruselu i rozhovory v rámci skupiny G7 ukázaly opatrnost několika členských států. Zdrženlivý postoj zastává Německo a Španělsko. Německé ministerstvo hospodářství požaduje, aby se koordinace zásob řídila výhradně zavedenými pravidly mezinárodních institucí, nikoli jednostrannými požadavky zahraničních vlád.

Do debaty vstoupila také vnitrostátní politika. Polský premiér Donald Tusk veřejně připsal zdražování paliv v Evropě krokům amerického prezidenta. Samotné hrozby exportním embargem navíc narážejí na odpor v USA, kde těžařské společnosti varují před ztrátou zahraničních odbytišť. Podle analytiků investiční banky Goldman Sachs by se cena ropy Brent mohla postupnou adaptací trhu stabilizovat kolem 78 USD za barel, horizont této projekce však míří až k závěru roku 2027.