Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
OZE

Větrná farma v Arkansasu vyrobí proud pro 40 tisíc domů. Vše ale bere Microsoft

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Společnost Scout Clean Energy uvedla v listopadu 2026 do plného komerčního provozu větrný park Nimbus Wind Farm v americkém státě Arkansas. Zařízení o celkovém instalovaném výkonu 183 megawattů se stalo největším funkčním větrným projektem na území tohoto státu. Kompletní objem vyrobené energie však nesměřuje do běžné distribuční sítě pro místní obyvatele. Veškerou produkci na příštích dvacet let smluvně zajistila společnost Microsoft Energy LLC pro pokrytí spotřeby svých datových center.

Výstavba parku trvala zhruba dva roky, práce v terénu začaly koncem roku 2024. Větrnou farmu tvoří 30 turbín GE o jednotkovém výkonu 6,0 megawattu, které na hřebenech v severozápadní části státu vztyčil generální dodavatel MasTec. Jak uvedl server Energies Media, projekt ročně vyprodukuje množství bezemisní elektřiny, jež by teoreticky stačilo k celoročnímu zásobení více než 40 000 běžných domácností.

Shrnutí v bodech

  • Nimbus Wind Farm v okrese Carroll disponuje celkovým instalovaným výkonem 183 MW, který zajišťuje 30 větrných turbín GE.
  • Technologická společnost Microsoft zasmluvnila 100 procent veškeré vyprodukované elektřiny na dobu 20 let.
  • Roční objem výroby nového parku odpovídá spotřebě více než 40 000 amerických domácností.
  • Místní okres Carroll získá během životnosti projektu na majetkových daních přibližně 31 milionů dolarů.

Dlouhodobý nákup elektřiny pro technologická centra

Až do formálního dokončení stavby držel developer identitu koncového odběratele v neveřejném režimu. Oficiální oznámení z 5. listopadu 2026 potvrdilo, že za celým odběrem stojí Microsoft. Technologická firma uzavřela dlouhodobou smlouvu o nákupu elektřiny (PPA) na plných dvacet let, což vyplývá i z regulatorních podání předložených americkému ministerstvu energetiky.

Společnost Microsoft celosvětově nasmlouvala přes 40 gigawattů obnovitelných zdrojů. Spotřeba energie technologického sektoru prudce stoupá, zejména v souvislosti s masivním rozvojem výpočetních kapacit pro umělou inteligenci a cloudové služby. Tyto nároky nutí velké IT korporace investovat do vlastních zdrojů nebo si přímo zajišťovat kompletní výstupy celých elektráren. V minulosti technologické firmy preferovaly solární parky nebo nákupy certifikátů, v současnosti se orientují na přímé fyzické kontrakty stabilních dodávek po celém světě, zatímco dřívější plány na rozvoj mořských větrných farem v některých regionech narážejí na vysoké náklady a odklady.

Technické parametry a provozní dohled

Farma Nimbus využívá moderní turbíny s velkým průměrem rotoru, které jsou navrženy pro střední a nižší větrné podmínky typické pro vnitrozemské hřebeny. Správu parku zajišťuje kombinovaný systém. Technický personál působí přímo na místě v Carroll County, zatímco nepřetržité dálkové monitorování probíhá 24 hodin denně, sedm dní v týdnu z operačního centra společnosti Scout Clean Energy v Boulderu ve státě Colorado.

Mateřská společnost Brookfield vlastní skrze Scout Clean Energy portfolio zhruba 1 200 megawattů provozovaných bezemisních zdrojů a připravuje projekty o celkovém objemu dalších 22 000 megawattů napříč 23 americkými státy. V Arkansasu jde o teprve druhý velký projekt větrné energetiky. Prvním bylo zařízení Crossover Wind Farm v okrese Cross, které disponuje výkonem 135 megawattů rozloženým do 32 turbín.

Ekonomický přínos pro okres Carroll

Lokalizace větrného parku na kopcích severozápadního Arkansasu vyžadovala rozsáhlé geotechnické zkoušky a jednání s místní komunitou. Developer uzavřel pachtovní smlouvy s více než padesáti soukromými vlastníky půdy. Během předpokládané třicetileté životnosti turbín vyplatí těmto majitelům pozemků na pachtovném přes 15 milionů dolarů.

Okresní rozpočet Carroll County získá v průběhu fungování elektrárny odhadem 31 až 31,5 milionu dolarů na majetkových daních. Během stavební fáze pracovalo na lokalitě více než 280 dělníků a techniků. Provozní fáze přinesla pět až osm stálých pracovních míst. Součástí kompenzačních dohod byla také rekonstrukce dopravní sítě. Stavební technika a těžké komponenty turbín vyžadovaly zpevnění a rozšíření celkem 19 mil, tedy přibližně 30,5 kilometru místních komunikací, které nyní slouží veřejné dopravě.